Ale jen ze soutěžních znaků K, V, Q, A, Á, Z, I, Í, Y, Ý uspořádaných podle motivu KVAZI. Jde to? A jak dlouho?
Základ je opakující se sekvence KVAZI. Na začátku motivu lze použít
KV nebo Q — Q se vyslovuje /kv/,
ale je to samostatné soutěžní písmeno, nikoli zkratka za dvojici KV.
Samohlásky připouštějí délku: A/Á, I/Í/Y/Ý.
Vznikají varianty: QAZÍ, KVÁZÝ, QÁZY…
Běžné slovo má 3–5 soutěžních znaků a musí celé ležet
uvnitř jednoho opakování motivu. Hranici dvou motivů nesmí překročit.
Pět jednopísmenných výjimek: k v z a i — každé nejvýše jednou.
Podstatné jméno může navíc nést doslovný prefix kvazi-; jeho pět znaků tvoří zvláštní výjimku a nezapočítává se do sekundárního skóre.
Smíš použít skutečné české slovo (potvrzené spravovaným katalogem soutěže) nebo v produktivních kategoriích vymyšlené kvazislovo. Deklarace musí odpovídat příslušnému soutěžnímu modelu a konkrétnímu použití ve větě.
Ze slov sestavíš jednu větu s jedním přísudkem a právě
jedním plnovýznamovým slovesným tokenem. Podmět je právě jeden;
pouze u dovoleného imperativu může být pravidelně nevyjádřený.
Vyhrává více slov; při shodě rozhoduje
více soutěžních znaků bez mezer
(Q = 1, KV = 2).
Řešení má vzniknout lidskou prací. Lidé mohou spolupracovat, ale skripty, solvery ani AI nesmí generovat, hledat ani filtrovat soutěžní kandidáty.
Skutečná slova ověřuje spravovaný katalog soutěže. IJP, ASSČ a jiné odborné zdroje slouží jako podklady, ale nejsou přímým soutěžním whitelistem.
U produktivního slova deklaruješ soutěžní identitu, vlastnosti konkrétního použití a skutečně použitý tvar. Celé paradigma ani nepoužité tvary ručně nevyplňuješ; formulář může konkrétní deklaraci deterministicky zkontrolovat.
Pokud najdeš díru v pravidlech a řešení je podle aktuální verze platné, musí být uznáno. Díru lze zavřít až v další verzi pravidel.
Tato stránka je stručný veřejný úvod. Přesná pravidla a jejich autoritu určuje kanonický normativní balík projektu.
Veřejná rozhodcovská příručka →Hra je schválně zbytečný problém pro lidskou hlavu. Cílem je přemýšlet, kombinovat a hledat řešení vlastními silami.
Nejdelší kvazivěta stojí na průniku jazyka, logiky a vynalézavosti. Omezená zásoba znaků nutí hráče přemýšlet o morfologii češtiny způsobem, který slovníky ani učebnice nenabídnou.
Kvazislova — slova, která hráč vymyslí — nejsou únik, ale výzva: musíš je zařadit do gramatického modelu, obhájit jejich tvar a jejich konkrétní použití ve větě.
Autorem kvaziproblému a pravidel je Josef Bukovský.